Sopránová zobcová flétna, to je správné pojmenování naší flétničky.

Na jejím horním konci je zobec, který hráč přikládá ke rtům.

Nikdy jej nedáváme do úst, ani mezi zuby.

Flétnu přiložíme na spodní ret. Tón nasadíme tak, že šeptem řekneme ”du” (nikdy ”hu").

Do flétny dýcháme, nefoukáme.

JAK SE MÁME O FLÉTNU STARAT?

Po každém hraní je potřeba flétnu vysušit. K tomu slouží "vytěrák" nebo štěteček. Pozor, abychom při čištění nenaráželi do zátky pod zobcem. Flétnu taky ”profoukneme", aby v ní nezůstávaly sliny. Vytočíme hlavici, dlaní ucpeme spodní část (čep), zvukový výřez přiložíme k ústům a prudce foukneme. Flétnu ukládáme rozloženou, aby čepy mohly vyschnout.

Občas se dětem plete postavení rukou. Levá ruka je vždy nahoře, pravá dole. Dírky flétny přikrýváme bříšky prstů, nikdy špičkami prstů. Prsty, které nehrají, mají být asi centimetr nad dírkami. Pravý palec podpírá flétnu a malíček levé ruky nikdy nehraje! Lokty jsou mírně od těla, flétna svírá s tělem úhel asi 45 stupňů. Nohy jsou mírně rozkročeny.

Zatím zkoušíme toto:

Dýchání s flétnou:

 Nadechujeme se do bříška, nezvedáme ramena, bříško se vypoulí, můžeme vydechnout :"dú" do flétny.